|
|
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
|
|
|
Mediální obraz a prezentace Norimberských procesů v letech 1945-1949
CHALOUPKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zaměřuje na vojenské soudní procesy s válečnými zločinci vedené vítěznými mocnostmi před Mezinárodním vojenským tribunálem, které probíhaly v Norimberku v letech 1945-1949. Práce se zabývá Norimberskými procesy a jejich reflexí v Československém dobovém tisku. Práce přibližuje problematiku Norimberských procesů za pomoci odborné literatury. Tato část se zabývá komplexní charakteristikou procesů včetně jejich průběhu a výsledků. Následně se práce zaměří na ohlasy procesů v Československém tisku. V rámci analýzy se věnuje dobovému tisku, který zprostředkovával obraz postupu vůči válečným zločincům. V neposlední řadě se zaměřuje na otázku reality a jejího mediálního obrazu, přičemž zohledňuje strategie zobrazování procesů v médiích v systému Národní fronty v letech 1945-1949 (a možné odlišnosti podle politického zaměření daného periodika). Bakalářská práce slouží jako základní obraz názorového myšlení československého tisku na téma norimberských procesů.
|
|
|
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
| |
|
|
Příprava a přijetí Ústavy z roku 1960 optikou československého tisku
Volčková, Dominika ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších ústavněprávních změn v československých a českých dějinách, a to pohledem tehdejšího tisku. V červenci 1960 byla přijata nová ústava, která měla potvrdit především to, že socialismus v Československu zvítězil. Triumfální dokument zakotvující mimo jiné ústřední postavení Komunistické strany Československa bylo ale potřeba lidu určitým způsobem představit. Klíčovou roli v nazírání na nově přijatou ústavu tak sehrál československý denní tisk. Dokumentoval proces od vytvoření návrhu textu v dubnu 1960 až do finálního přijetí Národním shromážděním v červenci téhož roku. Jaké informace ale čtenářům opravdu podával? A jaké metody přitom používal? V teoretické části práce se nejdříve zaměříme na historický a právní kontext, který přijetí nové ústavy předcházel. Soustředíme se i na samotný obsah dokumentu a jeho odlišnosti od Ústavy z roku 1948. Následně si charakterizujeme rozebírané mediální prostředí a přistoupíme ke kvantitativní a komparativní analýze čtyř předních deníků té doby - Rudého právo, Práce, Svobodného slova a Mladé fronty. Jaké mediální obrazy ústavy na svých stránkách vytvořily a v čem se navzájem shodují, potažmo odlišují?
|
|
|
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
|
"Psali jsme mezi řádky" (portrét novinářky Marty Bystrovové)
Mališová, Klára ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část nesoucí název Psali jsme mezi řádky je dokumentaristickým portrétem novinářky Marty Bystrovové, která 25 let (mezi lety 1966-1991) pracovala v deníku Svobodné slovo, který sídlil na Václavském náměstí. Paní Bystrovová se tak neplánovaně stala přímým svědkem zlomových událostí dějin Československa, jako byly roky 1968 a 1989, i přes režimní útlak tisku se však neváhala podílet na otevřeném informování o dění. Práce se tedy snaží ukázat, jak okolnosti ze společenského i osobního života ovlivnily její životní příběh, a snaží se demonstrovat, že i obyčejní lidé, kterým historie veřejně neděkuje, mají neobyčejné osudy, které pomohly formovat dějiny našeho státu a společnosti. Teoretická část navazuje na praktickou práci a fakticky ji rozvíjí. Představuje deník Svobodné slovo a uvádí okolnosti jeho vzniku. Zařazuje ho do kontextu roku 1989, a to v porovnání s Rudým právem (periodikem KSČ), kde se snaží poukázat na odlišnost Svobodného slova, které se snažilo otevřeně informovat o uplynulých událostech. Jelikož je praktická část portrétem novinářky z deníku Svobodné slovo, teoretická práce dále navazuje kapitolou, jež se zabývá portréty ve Svobodném slově. Následně popisuje termín dokumentaristický portrét a krátce...
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
host ::
RSS.